Kyselina acetylsalicylová FC

Co je kyselina acetylsalicylová a kdy se užívá?

Kyselina acetylsalicylová, někdy též označovaná zkratkou ASA, patří díky své schopnosti snižovat horečku, tišit bolest, potlačovat zánět a bránit nadměrné krevní srážlivosti mezi jedno z nejčastěji užívaných léčiv na světě, a to již bezmála 130 let, kdy ji poprvé v laboratoři připravil německý chemik Felix Hoffmann. Předlohou této látky byl salicin – látka obsažená ve vrbové kůře, jejíž žvýkání při horečce a bolesti doporučovali lékaři již ve starověkém Řecku.

Dávkování

Dosažení úlevy od bolesti a horečky lze dosáhnout při podávání 500 – 1000 mg ASA v časovém odstupu 4 – 8 hodin. Během jednoho dne však nesmí být překročena celková dávka 4 g. V dlouhodobé prevenci tvorby srdečně-cévních onemocnění vyvolaných tvorbou krevních sraženin je podáváno 75 – 150 mg ASA pravidelně jedenkrát denně. V této souvislosti se do popředí v posledních 25 letech dostaly i tzv. pufrované formy ASA. Díky kombinaci ASA s glycinem či i jinými pufrujícími látkami, je dosaženo lepší rozpustnosti ASA, a tedy i její účinnosti. To potvrzují i studie hodnotící efekt pufrovaných forem ASA u pacientů s vysokým rizikem onemocnění srdce či mozku v důsledku tvorby krevních sraženin jejichž tvorbě právě ASA brání.

Kdy neužívat ASA?

Podávání ASA však není vhodné u dětí a mladistvých do 16 let věku, stejně tak u pacientů s vředovou chorobou žaludku či dvanáctníku, astmatiků či žen v posledních třech měsících těhotenství. Důvody nevhodnosti podávání ASA u těchto skupin pacientů jsou různé, patří mezi ně např. i zvýšené riziko krvácení – jeden z hlavních možných nežádoucích účinků spojených s užíváním ASA.

Riziko krvácení do zažívacího traktu, které je závislé na dávce užité ASA, je však možné významně omezit, a to zejména podáváním léčiv ze skupiny inhibitorů protonové pumpy, které chrání žaludeční sliznici před podrážděním a rizikem tvorby vředů na ní. Naopak významně zvýšit  může toto riziko současné užívání léčiv ze skupiny kortikosteroidů či nesteroidních antiflogistik, kam patří např. i volně prodejná léčiva s obsahem ibuprofenu či diklofenaku.

Tento článek má pouze edukativní charakter. O účincích léků se vždy poraďte s lékařem nebo lékárníkem. Před užitím pečlivě čtěte příbalový leták.