Štítná žláza

Obsah:

Štítná žláza je malý orgán uložený na přední straně krku, který ovlivňuje celou řadu procesů v našem těle, a to v nemalé míře. Co je štítná žláza a jaké má funkce? Jaká onemocnění ji mohou postihnout a jak se projevují? Na tyto a mnohé další otázky si odpovíme v následujícím článku.

Co je štítná žláza?

Štítná žláza je malý orgán uložený na přední straně krku. Je tvořena dvěma (v některých případech i třemi) laloky, které jsou spojené zúženým místem (tzv. isthmem) a dosahuje hmotnosti v rozmezí 20 až 60 gramů.

Jedná se o žlázu s vnitřní sekrecí, to znamená, že produkuje hormony, které se pomocí krevního řečiště dostávají do všech buněk našeho těla a ovlivňují jejich aktivitu. Skrze hormony štítná žláza ovlivňuje celou řadu procesů v našem těle, například energetický metabolismus, metabolismus vápníku a fosforu, dělení a růst buněk atd.

Hormony štítné žlázy

Štítná žláza produkuje 3 hormony, trijodtyronin, tyroxin a kalcitonin. Jaké mají tyto hormony účinky na lidský organismus? Pojďme se na to podívat:

Trijodtyronin a tyroxin

Trijodtyronin (T3) a tyroxin (T4) jsou hormony produkované folikulárními buňkami štítné žlázy a jejich produkce je kontrolována hypofýzou a hypotalamem v mozku. Jak tyto hormony působí na náš organismus?

Zvyšují spotřebu kyslíku v tkáních (zejména v mozku, varlatech, děloze, lymfatických uzlinách a slezině), celkově zvyšují buněčný metabolismus.
Zvyšují vstřebávání sacharidů ve střevě a využití glukózy v tkáních.
Zvyšují metabolismus mastných kyselin, čímž snižují zásoby tukové tkáně v organismu a také snižují tvorbu cholesterolu.
Podílí se na syntéze i odbourávání celé řady proteinů.
Ovlivňují funkce i jiných hormonů (například zesilují účinky katecholaminů).
Zvyšují srdeční frekvenci i stažlivost srdečního svalu.
Podílejí se na termoregulaci organizmu podporou tvorby tepla.
V těhotenství a několik prvních let po narození jsou důležité pro správný vývoj mozku dítěte.

Za zmínku stojí i fakt, že pro tvorbu tyroxinu a trijodtyroninu je nezbytná dostatečná hladina jódu v krvi, což je v naší populaci častým problémem. Odhaduje se, že až 70 % středoevropské populace trpí dlouhodobým nedostatkem jodu ve stravě a z toho mohou vyplývat různé poruchy funkce štítné žlázy.

Doporučená denní dávka jodu pro děti nad 12 let a dospělé je 150 µg, těhotné ženy a kojící matky by měly denně přijímat 250 µg jodu. Vyskytuje se především v mořských rybách, plodech, v řasách, v mléce a také ve vejcích. Nejdůležitější zdroj dnes však představuje jodizovaná sůl, která se kvůli tomuto plošnému problému začala vyrábět. Jód se dnes mimo jiné přidává i třeba do kojeneckých mlék, balených vod, dětských příkrmů nebo instantních nápojů. Kromě toho na našem e-shopu můžete nalézt celou řadu doplňků stravy s obsahem jódu.

Kalcitonin

Kalcitonin je hormon produkovaný parafolikulárními buňkami štítné žlázy, který ovlivňuje metabolismus vápníku (a fosfátů), konkrétně snižuje jeho hladinu v krevní plazmě a podporuje jeho ukládání do kostí.

Opačný účinek na metabolismus vápníku a fosforu má hormon parathormon, který je produkován příštítnými tělísky. Ten zvyšuje hladinu vápníku v krevní plazmě působením na kosti, ledviny a střeva.

Onemocnění štítné žlázy

Onemocnění štítné žlázy je spolu s cukrovkou nejčastějším endokrinním onemocněním u člověka. Postihuje jedince skrze všechny věkové kategorie a z hlediska pohlaví je výskyt častější u žen než u mužů, a to více než 4krát. Příčin onemocnění může být hned několik, často se ale jedná o autoimunitní onemocnění – zjednodušeně to znamená, že náš vlastní imunitní systém zhodnotí štítnou žlázu jako cizí těleso, a začne proti ní tvořit protilátky. Na poruchách funkcí štítné žlázy se mohou podílet i genetické predispozice, nedostatečný příjem jódu, zánět, nádor nebo například ozařování.

Jak se takové onemocnění projevuje? V tomto případě je důležité zmínit, jakým způsobem je funkce štítné žlázy ovlivněna. Může se buď jednat o sníženou (hypotyreóza) nebo zvýšenou (hypertyreóza) produkci hormonů tohoto orgánu.

Hypotyreóza

Hypotyreóza je stav, kdy štítná žláza produkuje hormony ve snížené míře, a to z nejrůznějších příčin. V první řadě se může jednat o vrozenou vadu, která se zjišťuje hned po narození pomocí novorozeneckého screeningu, kdy se z patičky novorozence vezme kapka krve k vyšetření vrozených chorob. Dále se může například jednat o dlouhodobý zánět, který tento orgán postupně ničí a omezuje jeho fungování. Výjimkou není ani poporodní zánět štítné žlázy – ten je přechodný a může postihovat 5 až 9 % maminek. Další možnou příčinou je nedostatek příjmu jódu ve stravě, jenž je díky jodizované soli poměrně vzácnou záležitostí.

ZAJÍMAVOST! Hypotyreóza je také příznakem onemocnění zvaného Hashimotova tyreotitida. Jedná se o dlouhodobý zánět způsobený autoimunitními procesy. Často se vyskytuje dědičně a projevuje se například zvětšením štítné žlázy neboli strumou.

Příznaky snížené funkce štítné žlázy mohou být následující:

Únava, nedostatek energie, zimomřivost
Přibývání na váze
Zvětšení štítné žlázy (struma)
Změny v obličeji pacienta (unavená, oteklá tvář)
Pomalejší mluva, zapomínání, chraplavý hlas
Nižší krevní tlak, zpomalená srdeční činnost
Zácpa, plynatost
Suchá kůže, vypadávání vlasů
U mužů impotence a u žen poruchy menstruačního cyklu (zkrácení menstruačního cyklu a velmi silná menstruace)
U malých dětí se může projevit mentální retardací

Hypertyreóza

Hypertyreóza je nadměrná funkce štítné žlázy, ta ve zvýšené míře produkuje hormony, což má za následek především (řečeno velice zjednodušeně) “zrychlení celkového metabolismu”.

Příčinou hypertyreózy může být genetická predispozice, ale například i zánět, který způsobí náhlé vyplavení hormonů, které byly ve štítné žláze skladovány. Dále se může jednat o následek nadbytečného příjmu jódu, nejčastěji jako vedlejšího účinku podávání některých léků, například léků proti arytmii s obsahem jódu. Nadbytek jódu z potravy je spíše nepravděpodobný.

ZAJÍMAVOST! Nadměrná funkce štítné žlázy se objevuje i u tzv. Graves-Basedowovy choroby. Toto autoimunitní onemocnění stimuluje v našem těle tvorbu protilátek, které se váží na buňky štítné žlázy a stimulují nadbytečnou tvorbu jejích hormonů. Typickým příznakem této choroby je, mimo jiné, vyboulení očí.

Jak se projevuje taková hypertyreóza? Jedná se zejména o tyto příznaky:

Úzkost, podrážděnost, nervozita, únava
Zvýšená chuť k jídlu, pocit žízně
Hubnutí
Zvětšení štítné žlázy (struma)
Rychlá mluva, třes rukou
Nadměrné pocení
Zácpa, plynatost
Suchá kůže, vypadávání vlasů
Poruchy menstruačního cyklu
Zrychlená srdeční činnost nebo dušnost
Problémy s viděním, podrážení očí

Vzhledem k tomu, že štítná žláza ovlivňuje celou řadu metabolických procesů, může mít spoustu typických, ale i netypických projevů. Proto je třeba komplexní vyšetření, které může zahrnovat následující:

Odebrání anamnézy – zjištění výskytu autoimunitního onemocnění u členů rodiny, tedy nemocí štítné žlázy, nadledvin, diabetu, vitiliga.
Laboratorní vyšetření – tedy krevní testy. „Laboratorní stanovení jednotlivých hormonů a protilátek je pro ověření funkce štítné žlázy velmi důležité. Mezi nejzákladnější patří stanovení dvou hormonů – tyreotropního (TSH) a volného tyroxinu (fT4). Mezi oběma hormony je úzký vztah. I malý pokles tyroxinu způsobí násobné zvýšení tyreotropního hormonu. TSH je tedy velmi citlivým parametrem funkce štítné žlázy. Odběr krve pro laboratorní vyšetření tyreoidálních hormonů můžeme, je-li pacient bez medikace, provádět kdykoli během dne. Pokud je pacient léčen, je potřeba se o přípravě k odběru krve poradit s lékařem,“ vysvětluje MUDr. Petr Podroužek z EUC Laboratoří.
Biopsie (punkce) - jedná se o odběr vzorku tkáně štítné žlázy tenkou jehlou pod ultrazvukovou kontrolou. Vzorek je odeslán k cytologickému vyšetření.
Zobrazovací metody

Sonografie (ultrazvuk) je zcela bezbolestné a rychlé vyšetření, které patří k běžné rutině. Zjistí případné změny tkáně štítné žlázy (uzly, prokrvení, zvětšení). Výrazně zvětšená štítná žláza se nazývá struma. Ultrazvuk trvá několik minut, provádí se přímo v ordinaci a nevyžaduje žádnou přípravu.
Scintigrafie (snímkování) se provádí na odděleních nukleární medicíny, před snímkováním se do žíly aplikuje kontrastní látka, která se následně vyloučí močí. Vyšetření nezatěžuje organismus a je bezbolestné.
CT – počítačová tomografie se provádí u velkých strum a využívá rentgenové záření.
Magnetická rezonance, jejíž výhodou je, že nepoužívá rentgenové záření, zobrazuje též zvětšenou žlázu a případné postižení lymfatických uzlin.

Co brát na štítnou žlázu? Léčba poruch funkce štítné žlázy se odvíjí od konkrétního onemocnění. U hypotyreózy se používá hormonální léčba spočívající v doplnění chybějících hormonů. Naopak u hypotyreózy se předepisují léky potlačující produkci těchto hormonů, v některých případech se tento problém řeší dokonce chirurgicky nebo podáváním radioaktivní jódové terapie. Vždy se poraďte s lékařem o vhodné léčbě.

Prevence onemocnění štítné žlázy

Je nějaký způsob, jak se onemocněním štítné žlázy vyhnout, nebo alespoň co nejvíce minimalizovat šanci jeho vzniku? Asi nikoho nepřekvapí, že důležité je dodržovat zdravý životní styl s dostatkem spánku, pohybu, s minimem stresu a s pestrou a vyváženou stravou. Důležitý je především dostatečný příjem jódu, ale také i selenu, který přispívá k normální funkci štítné žlázy a vyskytuje se například v zelenině nebo oříškách.

POZOR! Existují potraviny obsahující látky zvané goitrogeny (strumigenní látky), jež mohou negativně ovlivňovat funkci štítné žlázy a způsobit vznik strumy – zvětšení štítné žlázy. Patří mezi ně například sója, růžičková kapusta, tuřín, květák, proso, zelí, kapusta. Potraviny s obsahem strumigenních látek by neměly konzumovat ve velkém množství ty osoby, které mají problémy se štítnou žlázou a užívají hormony štítné žlázy. Tepelnou úpravou se negativní účinek těchto potravin snižuje. Konzumaci těchto potravin je doporučené omezit zejména u osob, které nějaký problém se štítnou žlázou už mají. To vše je vhodné konzultovat s lékařem nebo odborníkem na výživu.

Štítná žláza v těhotenství

V těhotenství hraje tento orgán důležitou úlohu, zejména v souvislosti s vývojem dítěte, obzvlášť v prvních týdnech gravidity. Vzhledem k tomu, že štítná žláza dítěte začíná plně fungovat až od 12. týdne, je do té doby dítě plně závislé na matce. Proto je důležité, aby matka přijímala dostatečné množství jódu, v opačném případě může u dítěte dojít ke zpomalenému růstu a vývoji mozku.

Jak už bylo zmíněno výše, množství doporučeného jódu v těhotenství se pohybuje kolem 250 mikrogramů denně. Vyšší potřeba jódu platí také během období kojení. Je důležité pečlivě sledovat a upravovat léčbu problémů se štítnou žlázou v těhotenství, aby bylo zajištěno optimální zdraví matky i dítěte. Vhodnost doplňků stravy vždy konzultujte se svým lékařem.

Tento článek má pouze edukativní charakter. O účincích léků se vždy poraďte s lékařem nebo lékárníkem. Před užitím pečlivě čtěte příbalový leták.