Obsah:
› Na co se ostropestřec používá?
› Kdy se ostropestřec nesmí užívat? Může mít nežádoucí účinky?
Ostropestřec mariánský (Silybum marianum), jehož historie také sahá až do období antiky a který je v dnešní době velice populární bylinkou. Tato rostlina původně pochází z Malé Asie a středomoří, ale díky jejímu zdomácnění se už hojně vyskytuje téměř po celém světě.
Jak ostropestřec mariánský vypadá? Na první pohled si tuto rostlinku můžeme splést s běžným bodlákem, když se ale podíváme blíže, můžeme si všimnout, že ostropestřec má oproti bodláku flekaté listy, jakoby je někdo polil mlékem, a to je jedno z nejvýraznějších poznávacích znamení pro laika. Dle oblasti výskytu dorůstá do výšky 20 až 150 cm a po celé jeho délce dominují velké pichlavé listy. Kvete až v druhém roce (pokud se jedná o dvouletou rostlinu) v období od srpna do září a tvoří složené květenství červenofialové barvy obklopené věncem ostrých trnů. Sklízí se na konci léta pro své plody, které jsou bohaté na látku silymarin, jež má celou řadu účinků v různých oblastech lidského těla.
Domácí pěstování a zpracování je poměrně složitý proces a vyžaduje vhodné prostředí, nicméně v dnešní době díky jeho oblíbenosti naleznete celou řadu doplňků stravy s obsahem této byliny. Výjimkou není ani náš e-shop, kde ostropestřec mariánský naleznete v podobě kapslí, kapek, čajů nebo olejů.
Na co se ostropestřec používá?
Nejspíše každý z nás o něm alespoň jednou slyšel ve spojitosti s “očistou jater“. Je opravdu tak zázračný, jak se o něm můžeme všude možně dočíst? Stejně jako předchozí dva zástupci, ostropestřec mariánský má též tzv. on hold tvrzení, o jejichž schválení nebo zamítnutí nebylo podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1924/2006, o výživových a zdravotních tvrzeních při označování potravin, v platném znění dosud rozhodnuto.
Dle těchto tvrzení Ostropestřec mariánský přispívá:
- k normální činnosti jater a žlučníku
- k ochraně buněk před oxidativním stresem
- k normálnímu trávení
- k normální hladině cukru v krvi
- k normální činnosti srdce
- k přirozené obranyschopnosti
Jak správně tuto rostlinu užívat? Doporučená denní dávka silymarinu (extraktu z ostropestřce) se pohybuje kolem 200 až 400 mg, což odpovídá 12 až 15 g syrové rostliny. A kdy zabere? Z hlediska délky užívání se doporučují různě dlouhé kůry s různě dlouhými přestávkami a vždy záleží na konkrétním doplňku stravy, proto čtěte pozorně příbalové materiály.
Kdy se ostropestřec nesmí užívat? Může mít nežádoucí účinky?
Nežádoucí účinky u této bylinky jsou poměrně vzácnou záležitostí, nicméně pokud by se nějaké objevily, tak je to po požití mnohonásobku doporučené dávky, a projevují se například pocením, křečemi v břiše, nevolnostmi, slabostí nebo průjmy. Důležité je ale dodat, že tyto vedlejší účinky nejsou způsobeny silymarinem, ale jinými látkami obsaženými v ostropestřci mariánském.
Kdo by neměl tuto rostlinu užívat? Nedoporučuje se zejména těhotným a kojícím ženám a také osobám s vysokým krevním tlakem a dalšími chronickými závažnými chorobami. Pokud do nějaké ze zmíněných skupin spadáte, užívání ostropestřce proberte se svým obvodním lékařem.
Co se týče interakce s léky, měli bychom si dát pozor například na antikoncepci, některé léky na ředění krve, ale také léky na úzkost nebo na vysoký cholesterol. Platí zde tedy to samé, co u předchozích bylinek: Pokud berete nějaký lék dlouhodobě, poraďte se ohledně užívání ostropestřce se svým obvodním lékařem nebo s lékárníkem.
Co říct závěrem?
Některé bylinky mohou být dobrým pomocníkem spíše v prevenci než v léčbě některých zdravotních problémů, ale dávejte pozor na to, že nic se nemá přehánět a užívejte je v rozumném množství a ideálně jejich užívání proberte s lékárníkem nebo vaším obvodním lékařem.
Tento článek má pouze edukativní charakter. O účincích léků se vždy poraďte s lékařem nebo lékárníkem. Před užitím pečlivě čtěte příbalový leták.
