Obsah:
Třezalka tečkovaná
Třezalka tečkovaná (latinsky Hypericum perforatum) je velice rozšířená a známá bylinka, která se pro celou řadu účinků na lidský organismus využívá v lidovém léčitelství už po několik staletí.
Najdeme ji nejen po celé Evropě, ale také v Asii nebo v severní Africe. V České republice na ní můžeme narazit jak v nížinách, tak i v podhorských oblastech.
Jak takovou rostlinku poznáme? V našich podmínkách jde o 30 až 60 cm vysokou rostlinku s vejčitými až kopinatými tečkovanými listy a žlutým bohatým květenstvím. Co se týče sběru a zpracování, tak se sbírá hlavně pro své květy, ale využívá se i celá nať. Třezalka se po sběru vysušuje a lze z ní připravit různé čaje, oleje a tinktury. Nicméně, lze ji koupit i v podobě doplňků stravy, kterých na našem e-shopu naleznete celou řadu. Třezalka je zde k sehnání například v podobě čajů nebo tablet.
Na co se třezalka používá a jaké má nežádoucí účinky?
Jaké jsou tedy účinky třezalky tečkované? Obecně je známo, že se třezalka doporučuje například při depresi nebo při špatném spaní, jsou ale tyto účinky opravdu potvrzeny? Pojďme se na to podívat více dopodrobna. U této byliny můžeme nalézt tzv. on hold tvrzení, o jejichž schválení nebo zamítnutí nebylo podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1924/2006, o výživových a zdravotních tvrzeních při označování potravin, v platném znění dosud rozhodnuto.
Dle těchto tvrzení třezalka tečkovaná přispívá:
- k normálnímu trávení a činnosti jater a žlučníku
- k normálnímu vylučování
- k normální funkci močových cest a ledvin
- k normální funkci dýchacího systému
- k normální funkci pokožky
- k normálnímu duševnímu zdraví a k emočnímu komfortu
- k normální funkci kardiovaskulárního systému
- k rovnováze vaginální mikroflóry
- ke zdravému spánku
Jak si můžeme z výše uvedeného výčtu všimnout, jedná se o všestrannou bylinku, a tudíž tradice jejího užívání má své opodstatnění. Nicméně existují i případy, kdy si na tuto rostlinu musíme dávat pozor.
Doporučená denní dávka třezalky tečkované dle MZČR je 300 mg, pokud bychom toto množství výrazně překročili, můžeme se dočkat nežádoucích účinků v podobě nevolností, únavy, nespavosti, bolesti hlavy, závratí nebo pocitu suchosti v ústech. Kromě toho může způsobovat zvýšenou citlivost na sluneční záření, u těhotných žen ovlivňovat svalový tonus dělohy a tím zvyšovat riziko potratu a během kojení může být důvodem trávících obtíží u kojence. Mimo to by se třezalce měli vyhnout i jedinci s nízkým krevním tlakem, s cukrovkou nebo s alergií na pyly.
Pozor na léky
Třezalka tečkovaná je známá pro své interakce s některými léky. Svým mechanismem účinku snižuje jejich účinek, což v terapii některých onemocnění může představovat vážný problém. O jaké léky se jedná? Jde především o některé léky na srdce, léky proti srážení krve, některé onkologické léky, léky proti HIV, antidepresiva, barbituráty, některá antibiotika, antimykotika a mnoho dalších. Pokud užíváte dlouhodobě nějaké léky, vždy konzultujte užívání třezalky se svým obvodním lékařem.
Kozlík lékařský
Kozlík lékařský (latinsky Valeriana officinalis) je také velice rozšířenou a známou bylinkou, zejména ve spojitosti s nespavostí. Jeho historie sahá až do dávného starověku, kdy účinky kozlíku popisuje i Hippokrates, který je považován za nejslavnějšího lékaře starověku.
Tato bylinka se vyskytuje nejen v Evropě, ale i například v Asii a v severní Americe. Pokud bychom ji na našem území hledali, museli bychom se zaměřit na nížinaté oblasti. Nicméně, kozlík lékařský roste i v horských oblastech.
Jak kozlík lékařský poznáme? Pokud se vydáme na jeho sběr, měli bychom hledat 60 až 200 cm vysokou rostlinu s téměř holou lodyhou se zpeřenými listy řapíkatého tvaru. Kvete od května do srpna a květy se shlukují do bohatého květenství s bílou až růžovou barvou. Kromě toho, kozlík nemusíme poznat pouze podle vzhledu, neboť má velice specifický zápach.
Pokud bychom si chtěli z kozlíku uvařit odvar nebo vyrobit tinkturu, měli bychom na sběr vyrazit na podzim, kdy se sbírají jeho kořeny a oddenky, které se následně suší. Nicméně, existuje celé řada doplňků stravy s obsahem kozlíku lékařského, které můžete nalézt na našem e-shopu v sekci Kozlík, kde si můžete vybrat mezi výrobky v podobě kapslí nebo kapek.
Na co se kozlík lékařský používá a jaké má vedlejší účinky?
Jak už bylo výše zmíněno, kozlík je často spojován s nespavostí nebo s psychickou pohodou. Pojďme se podívat na to, jak může tato rostlinka působit na náš organismus. Stejně jako u třezalky tečkované, můžeme u kozlíku nalézt tzv. on hold tvrzení, o jejichž schválení nebo zamítnutí nebylo podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1924/2006, o výživových a zdravotních tvrzeních při označování potravin, v platném znění dosud rozhodnuto.
Dle těchto tvrzení kozlík lékařský přispívá:
- k normální činnosti srdce
- ke zdravému spánku
- k normálnímu trávení
- k normálnímu duševnímu zdraví a k relaxaci
Z uvedeného výčtu vyplývá, že i kozlík pro nás může být velice prospěšnou bylinkou, a proto se zejména v tradiční medicíně doporučuje v hojném množství. I přesto si dávejte pozor, ať to s ním nepřeženete, a dodržujte doporučenou denní dávku, která se dle doporučení MZČR pohybuje kolem 500 mg denně. A jak dlouho kozlík užívat? Obecně se doporučuje neužívat rostlinku déle, jak 4 týdny. Proč? Při nadměrném užívání se mohou dostavit bolesti hlavy, nevolnosti, zhoršené trávení, hyperaktivita, nespavost, bušení srdce nebo poruchy vidění.
Kontraindikace
Stejně jako u většiny bylinek, i kozlík může interagovat s některými léky, konkrétně zvyšuje jejich hypnotické účinky. Pokud tedy nějaké dlouhodobě berete, poraďte se ohledně kozlíku se svým obvodním lékařem nebo s lékárníkem. S jakými léky by se kozlík neměl kombinovat? Jedná se například o některá antihistaminika, léky na spaní, antidepresiva, léky na úzkost, epilepsii a další.
Tento článek má pouze edukativní charakter. O účincích léků se vždy poraďte s lékařem nebo lékárníkem. Před užitím pečlivě čtěte příbalový leták.
